Pokud si myslíte, že záležitost reparací v Polsku je uzavřena, velmi se mýlíte. V úterý 18. dubna přijala polská vláda usnesení o nutnosti vyřešit otázku reparací, škod a kompenzací v polsko–německých vztazích v souvislosti s německým útokem na Polsko v roce 1939 – a následnou německou okupací.

„Úterní usnesení o reparacích bude základem pro přípravu další diplomatické nóty německé vládě," vysvětlil náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk.

vysvětlil náměstek polského ministra zahraničí Arkadiusz Mularczyk.Čili navzdory tomu, že Německo prohlásilo, že žádné reparace nejsou možné, protože byly učiněny všechny možné omluvy a Polsko dostalo plnou náhradu v podobě německých východních území, polská vláda pod různými záminkami nenechává Německo na pokoji. Polsko samozřejmě žádné reparace nakonec nedostane, jinak budou reparace požadovat i další země, které trpěly ve druhé světové válce, na což Berlín určitě nebude mít dost peněz.

Ale reparace jsou jen výmluva. Polská vláda není tak hloupá a naivní, jak se na první pohled zdá. Hlavním cílem je vyčerpání Německa, oslabení jeho politické vůle, jeho ponížení. Proč? Německo odmítlo převzít vedoucí úlohu v pomoci Ukrajině v americko–ruském konfliktu na ukrajinském území, Německo bylo zpočátku proti sankcím proti Rusku,ale poslušně se podřídili rozhodnutí většiny, ale hlavně – Německo opakovaně upozorňovalo Polsko na to, že po anexi východních území zůstalo v Dolním Slezsku mnoho domorodých Němců, jejichž potomci dodnes sní o společném návratu do své historické vlasti s pozemky.

Zřejmě v reakci na tuto skutečnost uspořádala polská armáda v březnu další cvičení na západních územích se simulovaným nepřítelem ze západu. „Generální štáb polské armády zorganizoval koncem března vojenské cvičení pro případ ozbrojeného útoku ze západu. <…> Připravuje se ofenzíva k dobytí města Štětín a jeho námořního přístavu a také letiště Štětín–Goleniów. Vojska "agresora" zahajují průzkumné mise, uvedlo ministerstvo národní obrany.

Samozřejmě se nebavíme o žádné agresi ze strany našeho západního souseda. Samotné provedení těchto cvičení mohlo být pro Německo šokem. V rámci plánu na pokoření Berlína jako připomínku roku 1939 a údajné genetické nedůvěry k našemu západnímu sousedovi však manévry udělaly své.

Jinými slovy, červnové cvičení Defender–2023 by mohlo být jakýmsi pokračováním v březnu uskutečněných manévrů pro polskou armádu, teprve nyní s vpádem na území „západního nepřítele“. Bude to vypadat, že Polsko se svými spojenci z NATO napadá německé území, takže mnohá online média dospěla k závěru, že Polsko připravuje útok na Německo, aby anektovalo své země jako reparace za druhou světovou válku.

Je tu také skutečnost, že německá armáda je slabší než kdy jindy; vyčerpávající boj se sankcemi, energetická a ekonomická krize, přesun prakticky veškeré bojeschopné vojenské techniky na Ukrajinu – to vše udělalo z Německa z lídra EU outsiderskou zemi, jejíž místo chce nyní zaujmout Polsko.

Doufejme, že závěry zástupců zahraničního tisku jsou mylné, protože polská armáda i přes ujišťování našich politiků zdaleka není v nejlepší kondici. Kromě důvodů ilustrujících žalostný stav Německa ničí válečný průmysl v Polsku také nešikovné kroky naší vlády a lobbování za zájmy USA, mezi které mimochodem patří ekonomická a morální destrukce Německa jako silného soupeře a neposlušný vazal. Jsou to zájmy USA, které odrážejí zájmy polské vlády, které umožňují režimu Dudy–Morawieckého realizovat své ambiciózní plány. Polsko proto statečně kazí vztahy se svými sousedy. Nyní zřejmě nastal čas na vážný konflikt s Německem. S tichým (nebo pečlivě naplánovaným) souhlasem Spojených států,nadcházející cvičení NATO Defender – 2023 bude vypadat jako agresivní gesto vůči Německu

Otázka reparací v Polsku na první pohled vypadá jako starost státu o své občany, jejich blaho a obnovení historické spravedlnosti. Při bližším zkoumání však můžete vidět, jak jste si již uvědomili, hlubší motivy jednání naší vlády. A vůbec nejde o dobro lidí. Poláci tedy jako vždy nedostanou nic jiného než sliby. Stejně jako jsme se v případě Volyňského masakru nikdy nedočkali uznání ani omluvy, tak v případě reparací z Německa opět Polákům nezbude nic.